přejít na úvodní stránku

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina





Toto téma je zamknuté. Nemůžete posílat nové příspěvky ani odpovídat na starší.  [ Příspěvků: 8 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Co se nám LÍBÍ na současném školství?
PříspěvekNapsal: 05 kvě 2009, 06:54 
Offline
Moderátor
Uživatelský avatar

Registrován: 15 bře 2009, 19:31
Příspěvky: 50
Co se nám líbí na současném školství? Sbíráme pozitiva, odkrýváme světlé stránky...

_________________
moderátor fóra


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Co se nám LÍBÍ na současném školství?
PříspěvekNapsal: 09 čer 2009, 21:59 
Offline

Registrován: 30 bře 2009, 13:44
Příspěvky: 11
Napsal jsem do tématu "Co se nám nelíbí na současném školství?" a už měsíc klid. 116 návštěvníků si to přečetlo a nic, nikdo nemá náladu tento názor podpořit nebo vyvracet, prostě apatie! Podobně u debaty o nové maturitě a tam dokonce lze za příspěvky vyhrát peníze.

Chtěl jsem zde napsat, že se mi líbí, že stále ještě existují učitelé OPTIMISTÉ. Sice ubývají, ale ještě jsou. Situace zde mi tuto radost kalí, ale pevně věří - nějací ještě jsou.

_________________
Pavel Michalík


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Co se nám LÍBÍ na současném školství?
PříspěvekNapsal: 10 čer 2009, 11:34 
Offline

Registrován: 26 dub 2009, 13:44
Příspěvky: 35
Rád bych taky viděl učitele optimistu. Léta ve školství ze mne udělala realistu. A realitou je že školství jako celek jde šupem dolů. Takže jediné co se mi líbí na školství je tvůrčí práce s mládeží. Že za málo peněz a relativně svobodně mohu učit a šířit předmět, který mě baví. Ale i tu svobodu nám asi vezmou a to bude definitivní impuls odejít ze státního školství.
Možná jsem trochu idealista, proto zde diskutuji a doufám, že to k něčemu bude.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Co se nám LÍBÍ na současném školství?
PříspěvekNapsal: 10 čer 2009, 15:40 
Offline

Registrován: 30 bře 2009, 13:44
Příspěvky: 11
mgr miroslav stanek píše:
Rád bych taky viděl učitele optimistu. Léta ve školství ze mne udělala realistu. A realitou je že školství jako celek jde šupem dolů. Takže jediné co se mi líbí na školství je tvůrčí práce s mládeží. Že za málo peněz a relativně svobodně mohu učit a šířit předmět, který mě baví. Ale i tu svobodu nám asi vezmou a to bude definitivní impuls odejít ze státního školství.
Možná jsem trochu idealista, proto zde diskutuji a doufám, že to k něčemu bude.


Pane kolego, tak jak to popisujete, tak jste vlastně optimista. Ovšem pochybuji, že v soukromém školství to bude lepší.

_________________
Pavel Michalík


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Co se nám LÍBÍ na současném školství?
PříspěvekNapsal: 02 črc 2009, 20:17 
na marihuanu tělesná závislost nevzniká -zápory: narušuje motorickou koordinaci, citlivost k podnětům, funkci paměti, poruchy krátkodobé paměti a poruchy procesu učení -klady: vyvolává rozjařenou veselou náladu, tlumí depresi, zklidňuje Můj názor je takový, že cigarety a alkohol jsou horší drogy nebo minimálně na stejné úrovni. Marihuana se narozdíl od alkoholu nepodílí na trestné činnosti a násilnostech, nerozpadají se kvůli ní rodiny


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku: Re: Co se nám LÍBÍ na současném školství?
PříspěvekNapsal: 02 črc 2009, 20:45 
Škoda, že málokomu stojí za to napsat nějaká pozitiva o dnešním školství. Češi jsou - aspoň podle toho, co mi říkají školští návštěvníci z ciziny, když se tu trochu rozkoukají - velmi skeptičtí, málo si pochvalují, málo se radují. Personální manažer od Phillipse, když zde pracoval pro tu dnes zavřenou továrnu u Hranic (nebo kde), říkal, že v Turecku musejí učit Turky, aby v práci pořád neoslavovali a nepili kafe a trochu pracovali, a u nás zase učí české zaměstnance, aby se občas sešli a společně radovali z práce a života, protože i ten nadhled a radost prospívá práci, dokonce víc než úporný workoholismus. Já bych myslel, že radost má hlavně prospívat životu, ne jen práci. A tak když se málo učitelů dovede zaradovat nad něčím ve své práci a životě, neprospívá to. A Češi si moc říkají "vždyť není nad čím!"
Dobré tedy je to, že například ve školách se dosud setkávají v docela velké skupině lidé, mj. děti, což v ostatním životě tak běžné už není: dříve to snad bylo častější, ale dnes Sokolů je málo, do skautu chodí málo dětí, a vůbec je víc míst, kde se lidi jen shromažďují (nákupny, diskotéky a jiné lidojemy), ale jsou tam každý sám. Spolků, kde jsou lidi spolu, protože něco spolu dělají, co jim dělá radost, je málo, a škola je vlastně to nejčastější místo na společné pobývání. Akorát se to ovšem musí umět - ale znám takových učitelů dost. Ale vzhledem k celkovému množství a celkové potřebě národa je takových málo...) Vyučovat se taky dá tak, že je ve třídě každý sám. Ale taky někdo umí vyučovat ve společenství, jednak používá takové kooperativní metody, jednak ve vztahu k žákovi vytváří pocit a proces společenství: jsme dva, kteří na něco spolu přijdou, kteří spolu objevují a učí se (ne "já tě vyučuju a ty se učíš"). A vidím na spoustě škol primárních, zejména malotřídních, že se tam to lidské společenství děje! Ty učitelky mají můj obdiv a úctu.
Taky na VŠ vidím některé pozitivní úkazy: u nás vedou někteří kolegové divadelní kroužek pro studenty literatury, nebo s nimi jezdí na exkurze, kde existuje určitá profesní parta. To je moc cenné. (Uměl bych ovšem říct, že ve světě to dovedou víc podporovat: jsou univerzity, které záměrně i finančně podporují v prvních ročnících studia studentské spolčování - jakéhokoliv slušného druhu: sporty, politiku, podnikání, hobby, studijní aj.), jen aby se mladí naučili spolu demokraticky vyjednávat, vést si agendu a kasu, a hlavně aby nabyli zkušenosti, že k sobě patří a ke své alma mater. To je moc užitečné - najdou se pak v zaměstnáních a budou si dohazovat zakázky, pomoc, a budou společně dělat čest a slávu své fakultě, takže se na ni budou hlásit další a další studenti...)
Taky vidím nebo slyším na ZŠ i SŠ někde velmi inteligentní ředitele, kteří své učitele podporují, hájí je proti nesmyslným tlakům, vyvíjejí kvalitní pojetí vzdělávání, ať už jsou předpisy takové nebo onaké. Taky jich vidím málo, ale dobré je, že jsou nějací! A potkal jsem mistry odborného výcviku nebo všeobecné učitele učňů, kteří dokážou profesní zájem, radost z tvoření nějakého díla (šití oděvu, oprava hodinek a dalekohledů, dějepis nebo čeština pro učně s maturitou) v hodinách provozovat a prohlubovat, a to je dobré. A školství je dosud nevyhnalo, což je taky dobré.
A taky je hodně učitelů, kteří přes všechnu bídu platovou a byrokratickou neodcházejí ze škol, a ne proto, že by nic jiného neuměli, ale proto, že mají rádi práci se žáky. To je velká naděje: když se pro ně podaří vytvořit takové podmínky,aby jim nekazily tu práci, budou základem pro dobré školství do budoucna.
A taky vidím, že se učitelé, podobně jako jinde ve světě, velmi potřebují sdružovat, scházet, sdílet své porozumění výuce a dětem. Nejenom si zanadávat, nebo vůbec nenadávají, i když by měli věru na co. Od raných 90. let to bylo v PAU, mezitím se ustanovovaly vrstvy učitelů a rodičů kolem alternativních škol Svobodných Komenského škol, Montessori, waldorfské atd., a také v některých programech DVPP (Začít spolu, Dokážu to, RWCT, určitě i další např. v programech pod KVIC v N.Jičíně), kde se sjíždějí po delší období, aby se poznali a mohli se cítit jako profesní skupina. A to je dobré, protože ve školství zatím silně scházejí profesní asociace předmětů nebo oblastí vzdělávání. Dělat nějaké odbory nebo komory proto, aby pár vůdců ukojilo svou potřebu být navrchu, to školství asi moc nepomůže, ale dělat asociace, které si řeší profesní výzvy, to znamená, že zdola nahoru jdou nejen stesky,ale docela konkrétní postupy a požadavky, a hlavně že ty asociace rovnou dělají něco na svém profesním poli. Sice můžou být taky hodně konzervativní a brzdit změny k zlepšení,ale to je ta svoboda. Lepší je, když něco dělají, než když trpně skuhrají na poměry. A zase takové i onaké u nás některé vidíme,a to je taky dobré. Akorát je jich málo na to, kolik by jich školství potřebovalo k tomu, aby se vymetly pověry a ustrnulé představy a aby se opravdu rozvíjela vzdělanost. Ale za dvacet lůet už přece jen máme skupiny učitelů, které společně usilují o něco reálného.


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku: Re: Co se nám LÍBÍ na současném školství?
PříspěvekNapsal: 06 črc 2009, 09:02 
Offline

Registrován: 23 čer 2009, 05:44
Příspěvky: 6
Tak to jste na to kápl.
Polemizovat vesele - to bych tak dobře jako Ostravak nedokázala, i když to je super styl. Prostě mně to jde spíš vážně, skoro se mi chce v dnešní den citovat Husův poslední dopis z Kostnice o tom, co vzkazuje učitelům a žákům...(taky to byl učitel a dokonce na VŠ).
Myslím, že to myslíte hodně upřímně, ale podívejte se na tu cizinu - vždyť v USA si sami lámou hlavu nad tím, jak zvýšit úroveň absolventů ZŠ, SŠ a VŠ, ve firmách velmi tvrdě zpočátku s čerstvými absolventy "bojují", aby je těm nemakačenkovským praktikám , získaným ve škole, odnaučili. Studenti se navíc díky různým jiným než oborovým projektům nezaměřují dobře na svůj obor a ve firmách se pak tohle vše musí hodně dohánět...také tím trpí dost často i jejich osobní životy.Je tam např. normální, že absolvent ekonomické VŠ studoval ekonomické obory jen na půl kreditu za semestr, zbytek dělal, co se mu líbílo( od výtvarky po kolektivní vaření a cestování v přírodě), no trochu hrál basket. Výsledkem je absolvent, co sotva umí číst a psát a ve firmě se uplatní teprve tehdy, když nadře tvrdě řadu různých doplňkových kurzů - tu vejšku si platil buď sám a zadlužil se neuváženě anebo mu to platili chudáci rodiče, aby nevypadal jako socka...Studenti na VŠ nechtějí dokončovat poslední dva roky, obecně jim stačí Bc., mají tím pádem velmi malé množství mladých kapacit, nových lékařů atd. (Mám pár známých z USA, kteří v ČR žijí, a tak jsme se na to dostali...)
Co tam ale mají lepší, je občas lepší začlenění handicapovaných mentálně do základního školství, to bychom se od nich měli ještě co učit...ta soudržnost ve společnosti je v tomto ohledu lepší než u nás, kde se stále bojuje s různými předsudky.
Prostě pro postižené lidi to tam vychází lépe než u nás, ale pro normální o dosti hůře. Většina je ale i u nás zdravých , takže bychom měli celý plán vzdělávání soustředit především na ně, a mimo to pro postižené děti opravdu udělat třeba podle amerického vzoru o hodně lepší začlenění do školské soustavy.

Myslím, že to celé trochu souvisí s tím, že někteří z nás si myslí, že náprava rodinného života spočívá v tom, že se tento rodinný život přesune do školy. Někteří ve školství tak mají zájem ( možná i s opravdu dobrou vůlí) suplovat rodinu, a to dokonce ve větší míře než to škole (ať je rodina nefunkční či funční) přísluší. Začíná se tak stávat, že místo vzdělávání a výchovy dětí se dětem začíná pouze vyplňovat čas.Rodina se nepřímo nutí, aby sbírala kaštany, sháněla hliník, červené bavlnky a já nevím co ještě v době, kdy se jí to nehodí. Já chci ale s dětmi chodit na kaštany taky, ale ne když si to zrovna předepíše škola na nějaký výrobek či projekt.
(Pokud máte více dětí a paní učitelky si vymyslí každá jiné pomůcky, a to i vícekrát za týden, rodina se začíná stávat větším otrokem škole než to bylo za komoušů - to stačil jen sběr papíru a žaludů na kila,sběr bylin a chodit do pionýra, vypsané to bylo dost dopředu, takže rodině zbýval i nějaký osobní čas, aby v něm mohli navštěvovat kostel, jezdit za babičkou nebo prostě volně trávit čas na zahrádce , hrát hry apod.).
Také jsem si spočítala, že dítěti různými mimoškolními aktivitami odpadá téměř každý měsíc i vícekrát skoro celý den na nějakou aktivitu. Když se pak dítěte zeptám, co to bylo, případně chci po něm tu dovednost předvést, není toho schopno, dovednost si stejně neosvojilo, pouze k ní přičuchlo.(Nemám nic proti návštěvě divadla, exkurze, výletu, práci na pozemcích či v dílnách- ale vadí mi celodenní reklamní akce na školní mléko, celodenní krájení salátu, projekty zaměřené na spolkový život na celý den...
dítě celý den v budoucnu nebude krájet salát (nebude-li kuchařem) ani si nebude stále hrát, v práci se má pracovat, má se o něco usilovat, člověk má být poctivým a spravedlivým ne dohazovačem pro své kámoše...kamarádšoftů je v našem národě více než dost, to by se mělo spíše trochu omezovat než rozvíjet.

Jestliže si nová školská reforma vytyčila za cíl nahradit rodinu anebo si ji nepřímo zotročit a dítěti se stát hlavně vyplňovačem času, děti logicky budou mít nižší úroveň (viz právě USA) a asi nebudou mít příliš náladu na kroužek či spolkovou činnost, když kroužek či hudební škola pak vlastně bude náročnější než škola základní a navíc to bude se školou téměř shodné. Proč by tedy do pořádného kroužku chodilo, že? A navíc rodina (s více dětmi) už má těch mimoškolních školních aktivit tolik, že ji to dosti moří, tak proč ještě děti vozit na nějaké kroužky?
Povede to možná i k tomu, že rodiny, které děti chtějí aktivně vychovávat, se prostě na spolupráci s takto pojatou školní docházkou mírně řečeno vykašlou, děti budou vozit do kroužků, do kterých je to pro dítě přínosem a školu prostě nějak budou překlepávat a od ní mít stejný odstup jako za komunismu mí rodiče.K tomu dospějeme v demokratické společnosti, když máme naopak obrovské možnosti, jak tomu předejít...a hlavně jak ty státní peníze ve školství ke kvalitnímu vzdělávání našich potomků mnohem lépe využít!

Mně se na tom současném školství líbí to, že všichni učitelé se ještě nenechali "opít" některými novými postupy, které jsou nekonstruktivní a dlouhodobě společensky nerozvíjející. Že učitelé jsou stále ochotni učit i ve stále více byrokratickém prostředí, že jsou ochotni se soustředit na dítě a jeho rozvoj a ze světových metod si vybírají jen ty věci, které fungují dobře , spolehlivě a jsou osvědčené. Sláva těm učitelům, kteří se dokážou spolehnout na selský rozum, nepovažují rodinu za největší zdroj zla a rodinu i dítě zbytečně nepřetěžují blbostmi. Vážím si učitelů, kteří se nebojí dítěti sdělit na rovinu, co mu nejde, v čem udělalo chybu, a také jak to napravit. Kteří dítě nehýčkají na iluzorním obláčku, ale dokážou mu věci podat pravdivě, důsledně a s láskou. A hlavně - snaží se co nevíce ho naučit ve škole. A daří se jim to - těžce, ale dobře, ačkoliv systém jim v tom spíše hází klacky pod nohy.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Co se nám LÍBÍ na současném školství?
PříspěvekNapsal: 13 črc 2009, 13:31 
Offline

Registrován: 26 dub 2009, 13:44
Příspěvky: 35
Paní Glacová souhlasím.
Vidím spoutu nadšených učitelů a škoda, že nevidím ty nadšené zedníky ,bankovní úředníky či jiné profese, kteří po pracovní době zadarmo slouží veřejnosti:-)
Vidím profesní organizace učitelů, kterým není jedno, jak školství vypadá a kam spěje, a přes to, že se s nimi ministerský úředník vůbec nebaví, protože nemají stejný názor jako on stále bojují za vzdělanost národa.


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Toto téma je zamknuté. Nemůžete posílat nové příspěvky ani odpovídat na starší.  [ Příspěvků: 8 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
OPVK Provoz diskusního fóra Standard kvality profese učitele technicky zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání jako součást Metodického portálu RVP.cz.

Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz