přejít na úvodní stránku

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina





Toto téma je zamknuté. Nemůžete posílat nové příspěvky ani odpovídat na starší.  [ Příspěvků: 2 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Dotazník číslo 133 vyplněný za organizaci FF UK Praha
PříspěvekNapsal: 02 črc 2009, 16:26 
Jste žena nebo muž?
žena

Platí o Vás, že jste:
- pedagog/pedagožka vysoké školy

Budete v tomto příspěvku mluvit pouze sám (sama) za sebe nebo za nějakou skupinu, která si Vás vybrala, abyste hovořil(a) jejím jménem?
Mluvím za skupinu, která si mne vybrala, abych hovořil(a) jejím jménem.

Přesný název skupiny nebo organizace, za kterou budete hovořit:
FF UK Praha

Organizace, kterou reprezentujete, je:
- vysoká škola, nebo její část

Je podle Vás tvorba takto pojatého systému podpory profesního růstu učitelů v našem školství potřebná?
ano, pokud budou splněny další podmínky (upřesněte níže)
Zástupci FF UK se shodují v potřebě standardu, pokud budou splněny další podmínky. Tyto podmínky jsou upřesněny takto:
- Odstaranění dalšího podfinancování českého školství
- Vybudování systematického, koncepčního DVPP, při kterém bude zvážena otázka povinného a dobrovolného
- Vyžadování odborné kvalifikovanosti (aprobovanost)
- Pozornost k provázanosti pre a postgraduální přípravy učitelů
- Tyto podmínky se v konkrétních případech budou jistě lišit podle škol, podle krajů atd. Možná, že by bylo tedy dobré, aby ve standardu byly „vyčísleny“ i „standardní“ nutné podmínky, které umožní, podpoří nebo naopak budou jinde limitovat možnosti naplňování standardu. Jde samozřejmě o osobnostní kvality učitele (psychika, charakter, mentalita, sociální cítění …), ale i o podmínky školy (standard ředitele?), zřizovatele, institucí až po stát.
- Samozřejmě záleží na konkrétním znění tzv. Standardů. Pokud budou vypracovány pouze rámcově, široce, pak fungovat nebudou. Na druhou stranu, pokud budou příliš konkrétní, nezohledňující varietu situací a individualitu každého učitel a žáka, pak budou v praxi nerealizovatelná. Sama si dost dobře nedokáži představit, jak by měly "Standardy učitele" vypadat. Ze zkušenosti se zaváděním Standardů kvality sociálních služeb, vím, že k jednotlivým kritériím tohoto dokumentu jsme museli vypracovávat podrobné výkladové příručky.
Otázky k této části:
Počítá se ve standardu v rámci dalšího vzdělávání učitelů i s možností „postupu“ učitelů např. ze základní školy na různé typy středních škol? K čemu budou směřovat plánované Standardy učitele „vyšších úrovní“, které budou nepovinné? V tom případě nelze snad mluvit o standardech, když jde o „nadstandard“. Umožní se ještě někdy středoškolským učitelům, aby byli i badateli, jako tomu bylo za starých dob?

Klade současná společnost na učitele nějaké nové a náročné požadavky ve srovnání s dobou, kdy jste sami byli žáky?
ano
- Současná společnost samozřejmě klade nové a náročné požadavky – na vzdělanost učitelů i jejich morálku, hlavně ale jejich psychiku a „nervy“ ; vyrovnat se s úplně jinou náročností části rodičů a velmi odlišnými zájmy, přístupem ke vzdělání a učení se, kázní a arogancí žáků, resp. studentů. Tyto problémy se samozřejmě nezmění naléváním peněz do školství.
Mám dojem, že požadavky vzdělávání jsou často v konfliktu s potřebami výchovy. Standard byl měl možná zřetelněji definovat úkoly vzdělávání a úkoly výchovy (v obou případech je např. podíl rodiny dosti odlišný).
- Rodiče více delegují zodpovědnost za učení dětí a jejich motivaci k učení na školu, narůstá neklidných dětí bez dostatečné sebekontroly. Ze strany úřadů, vedení školy jsou učitelé tlačeni do vedení nadměrného množství administrativy. Neustálé systémové změny nutí učitele studovat stále nové předpisy a zavádět je do praxe (maturity, systém přijímacích zkoušek na SŠ, VŠ apod.). ...

Jaké věci v současné době nejčastěji zbytečně odvádějí pozornost a síly učitelů od toho, aby se mohli věnovat zvyšování kvality vlastní výuky a vlastnímu profesnímu růstu? Buďte co nejkonkrétnější (například místo „zbytečná administrativa“ napište, co tím konkrétně myslíte).
Návrh:

- Vytvořit jasný katalog prací učitele s omezením jeho nadbytečných administrativních povinnosí.

Další poznámky ad B.
Současná společnost samozřejmě klade nové a náročné požadavky – na vzdělanost učitelů i jejich morálku, hlavně ale jejich psychiku a „nervy“ ; vyrovnat se s úplně jinou náročností části rodičů a velmi odlišnými zájmy, přístupem ke vzdělání a učení se, kázní a arogancí žáků, resp. studentů. Tyto problémy se samozřejmě nezmění naléváním peněz do školství.
Mám dojem, že požadavky vzdělávání jsou často v konfliktu s potřebami výchovy. Standard byl měl možná zřetelněji definovat úkoly vzdělávání a úkoly výchovy (v obou případech je např. podíl rodiny dosti odlišný).


V prvním kole diskuse učitelé popisovali, co by jim pomohlo lépe se soustředit na kvalitu výuky a vlastní profesní rozvoj. Kdybyste měl(a) Vy osobně rozhodnout, do jakých opatření se mají investovat miliardy korun ze státního rozpočtu s cílem zvýšit kvalitu učitelské práce a musel(a) byste seřadit následující položky podle priorit, jak byste je seřadil(a)? Každé z následujících položek smíte přiřadit pouze jedno číslo od 1 do 10. Každé číslo smíte použít pouze jednou (1 = nejvyšší priorita, 10 = nejnižší priorita).
- 3 - Podstatně zvýšit mzdy učitelům.
- 6 - Vytvořit takové podmínky (vzdělávací, legislativní i finanční), které zajistí, že na školách budou pouze kvalitní ředitelé, kteří budou případně i odvolatelní na základě objektivních kritérií kvality.
- 5 - Odstranit neodborné činnosti učitelů prostřednictvím pomocného personálu (dozory, kopírování, vybírání peněz na školní akce, evidence a inventarizace majetku, …).
- 1 - Zajistit kvalitnější nabídku dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a výrazně navýšit příděl peněz školám na toto vzdělávání (kurzy).
- 4 - Sdílet praktické zkušenosti mezi učiteli a financovat odbornou kolegiální podporu učitelů navzájem (činnost uvádějící učitelů a mentorů, činnost učitelů-metodiků, oborových didaktiků, činnost navzájem se učících týmů učitelů).
- 7 - Výrazněji zohlednit další odborné činnosti učitelů, které však nesouvisejí přímo s výukou (například výrazněji snížit počet hodin výuky pro výchovné poradce, metodiky prevence, koordinátory ŠVP, koordinátory ICT apod.).
- 10 - Zlepšit materiální vybavení škol (pomůcky, učebnice, literatura, počítače, nábytek, …).
- 8 - Vytvořit lepší podmínky pro duševní hygienu učitelů (opatření zaměřená na předcházení vyhoření).
- 2 - Zajistit kvalitnější přípravné vzdělávání učitelů na fakultách, které je lépe připraví na školní praxi.
- 9 - Vytvářet a zpřístupňovat kvalitní osvědčené metodické materiály.

Jak by podle Vás mohla probíhat odborná podpora učitelů, kteří budou usilovat o dosahování kritérií popsaných ve standardu? Kdo a jak by mohl tuto podporu účinně poskytovat?
- DVVP, vytváření odborné komunikační báze, sloužící ke sebevzdělávání, vzájemné výměně zkušeností, metodických návodů, projektů atd.učitelů (jako příklad lze uvést Metodický portál VÚP ),
- vy\tvoření odpovídající teoreticko-odborné komunikace mezi představiteli vzdělávacích oborů, oborovými didaktiky, pedagogy a psychology a učiteli.
- proškolený učitel mentor, který umí poskytovat odbornou podporující zpětnou vazbu, supervizi (min. dva roky výcviku).


Jak by podle Vás mohl konkrétně probíhat proces sebehodnocení učitelů s použitím standardu?
Záleží na konečné podobě standardu - zda bude dostatečně konkrétní a srozumitelný.

Jakým způsobem by mělo probíhat prokazování, že učitel dosáhl některé úrovně standardu? Kdo a jakým konkrétním způsobem by se měl podílet na tomto procesu, aby prokazování bylo spolehlivé, důstojné a užitečné pro profesní rozvoj učitele? Navrhněte konkrétní postup:
- Proškolený učitel mentor, který umí poskytovat odbornou zpětnou vazbu, supervizi (min. dva roky výcviku)
- Z Obsahové analýzy diskuse 1. kola je zřejmá nechuť k celému projektu u řady respondentů, popř. obavy z toho, jak bude Standard skutečně fungovat. V žádném případě by neměl být deklarován či fakticky užíván jako norma („trestní zákoník“), ale jeho dikce a „uživatelský manuál“ k němu by měl jednoznačně deklarovat, že jde o jakousi „reflexní rovinu učitelské profese“. Učitelova úspěšnost, obliba, efektivita, atd. přece závisí také na celé řadě jeho osobních individuálních vlastností, jejichž význam spočívá právě v jejich individuálnosti
- Diskutovaná první verze standardu popisuje základní úroveň kvality učitelova působení (po 2-3 letech praxe). Nesplní-li učitel standardní kritéria, bude muset ze školy odejít, nebo mu bude sníženo ohodnocení? Půjde s ním toto ohodnocení na jinou školu, bude-li chtít pokračovat jako učitel? A co bude-li na jiné škole (díky jiným podmínkám nebo jiným hodnotitelům) hodnocen dobře? Nebudou soudy kvůli neoprávněným rozvázáním prac. smluv?
- Hodnocení učitele bude samozřejmě velmi důležitou fází učitelova působení. Nevím, jak zajistit objektivní posouzení všech zdrojů „informací“ (včetně objektivizace mínění žáků a rodičů!) konečným posuzovatelem. Nebezpečí, že toto hodnocení bude nakonec mimo standard, asi někdy vždy bude hrozit.



Jak zajistit, aby práce se standardem nesvazovala originalitu a tvořivost jednotlivých učitelů a škol a jedinečnost každé pedagogické situace?
- Práce se standardem a omezení originality … Standard nesmí chtít „univerzálního učitele“, Univerzálnost lze do jisté míry požadovat v požadavcích na osobnostní kvality učitele a jeho předpoklady pro výkon práce s dětmi a se studenty. Jinak učitel sám musí být přizpůsobivý a mít schopnost improvizovat a hledat – jak je to na jiném místě standardu požadováno. Učitel je vždy učitelem v konkrétních podmínkách – zařazením ve funkci, na určitém stupni a zaměření školy, výukou v určité speciální odbornosti




V současné době uvažujeme o třech úrovních standardu. Jak vysoká měsíční mzda učitele by byla pro Vás osobně dostatečně motivující pro dosahování jednotlivých úrovní standardu?
Komentář
- Vzhledem k tomu, že úroveň platů v českém školství je asi 105% průměru platu vysokoškolsky vzdělaného pracovníka u nás, bylo by vhodnější tu užívat spíše proporcionálních údajů. Stávající úroveň a), navýšení na 75% průměrného platu vysokoškoláka b), 100% c) ??

Jak by se podle Vás dala snížit nebo vyloučit další rizika, která byla pojmenována v prvním kole diskuse (nadměrná administrativní zátěž, formalismus apod.)?
- Pokud jde o „administrativní zátěž“ učitelů, jedinou možností, jak její nadměrnost odbourat je, že ji prostě vyšší místa nebudou od (všech) učitelů vyžadovat. Jde ovšem o to, aby práce se standardem (evidence atd.) nezatížila učitele ještě víc (povinnost, pud sebezáchovy).

Plánování - váš komentář (prostor pro pozměňovací návrhy)
Za naprosto nezbytné považe jeden kolega, aby standard obsahoval
a) specifická kritéria profesní úrovně vzhledem k jednotlivých vzdělávacím oborům, vyučovacím předmětům, a to nejspíše „přes“ vzdělávací oblasti – formulovat je tedy jako požadavky na učitele učícího předměty té či oné oblasti či oblastí. Musela by být ale dodržena zásada „stručnosti“ a „jasnosti“, aby se Standard nezměnil v knihu. Ale uskutečnitelné to je (viz např. form,ulace cílů výuky dějepisu v Katalogu pro maturitu).
b) V diskusi se objevily i názory, že by Standard měl odlišovat typ školy. Není to tak nemístné – viz Zákon o pedagogických pracovnících!
Pozn. Nezní v některých případech (viz 1.2) uvedené formulace příliš formálně“, a tudíž „planě“?
- Nestálo by za to, ještě než rozsekáme obsah standardu na oblasti, napsat celkovou charakteristiku (typu: rozumí konceptu učení, tomu, jak nastolit podmínky pro učení, optimalizaci výuky..)?



Komunikace a klima ve třídě - váš komentář (prostor pro pozměňovací návrhy)
- Komunikace a klima ve třídě: vesměs se zdůrazňuje nutnost přispívání učitele k atmosféře kooperace, soužití a soudržnosti třídy – jak to skloubit s podporou ctižádosti, sebevědomí, samostatnosti, soutěživosti ve třídě, mezi třídami, mezi školami?
Vychází se vstříc žákům, aby se naučili, aby se cítili ve škole dobře: ale chybí jakýkoliv odkaz na „náročnost učitele“. Budou smět ještě děti „propadat“? Nebo to bude vždy pouze znamení toho, že učitel nenaplňuje standard?
- Nevím, co se zde myslí dobrým očním kontaktem, asi by bylo lepší nahradit tím, že učitel žáky sleduje, věnuje jim pozornost, navazuje s nimi oční kontakt.
Dále mi tady chybí dovednost vedení diskuse s žáky (povzbuzování k vyjádření rozdílných názorů, prozkoumávání názorů, vyjasňování a ověřování názorů, rozvíjení obsahu diskuse doptáváním se, hledáním významů, dojednávání a formulování dohod, shrnování, parafrázování apod.)
Další důležitý prvek v komunikaci, na který často učitelé zapomínají, je pojmenování se souhlasem toho, co vidím, že žák/žáci dělá/dělají dobře, např. „jsem rád, že již tiše všichni pracujete a nerušíte se navzájem“ apod., ale i jakékoliv další pojmenování toho, co vidím, že dělá druhý, toho, co dělám já, co cítím, myslím nebo toho, co asi cítí, myslí druhý je pro úspěšnou vzájemnou komunikaci nezbytná dovednost.



Strategie výuky (vyučování a učení) - váš komentář (prostor pro pozměňovací návrhy)
Strategie výuky a hodnocení žáků: jak se „spravedlivě“ skloubí požadavky (oprávněné) na individualizaci výuky s ohledem na možnosti žáků a kritéria hodnocení žáků, která by pak v celkovém hodnocení měla být stejná (např. individuální diferenciace u maturit snad nepřipadá obecně v úvahu). Do jaké míry se např. počítá do budoucna s učením se dětí doma?

Reflexe výuky - váš komentář (prostor pro pozměňovací návrhy)
Ve druhém bodě není jasné, co se myslí zdroji, které mu pomohou reflektovat vlastní práci.

Spolupráce s kolegy, rodiči a širší veřejností - váš komentář (prostor pro pozměňovací návrhy)
Ve druhém bodě mi není jasné, co se myslí zdroji, které mu pomohou reflektovat vlastní práci.

Profesní rozvoj učitele - váš komentář (prostor pro pozměňovací návrhy)
- I v tomto případě je potřeba zmínit vedle profesních znalostí a dovedností osobnostní kvality učitele, na které se standard odvolává poměrně málo, i když tvoří vlastně základnu pro učitelské povolání patrně víc než pro jiné profese.
Nelíbí se mi slovo „model“ pro učitele, spíš asi tradiční „vzor“? Má ve standardu být „je modelem“, nebo spíše „má být“?


Je podle Vás výčet profesních znalostí pro účely standardu vyhovující?
spíše ano
- Spíše než o „didaktické znalosti“, anebo vedle ní, by bylo vhodné mluvit o „schopnosti tvůrčí didaktické transformace oboru/oborů do vyuč. předmětů

Jakékoli Vaše komentáře k tématu diskuse
Dodatečný komentář Doc. PhDr. Jarmily Mothejzíkové, CSc.
ÚAJD FF UK






Tento materiál přináší řadu velmi podnětných otázek a odpovědí z 1. kola diskuse k dané problematice. Přes jeho nespornou aktuálnost, snahu o otevření tak mimořádně naléhavé záležitosti, jakou je kvalita vzdělávání v České republice, podnětnost a celkovou kvalitu však zde spatřuji některé dílčí nedostatky:
1. jako negativní vidím velmi nízký počet respondentů, (349 vyplněných internetových dotazníků, a to u některých položek je počet ještě výrazně nižší – např. 264 odpovědí na str.15 dokumentu a jinde), což neumožňuje v této fázi činit obecně platné závěry;
/K tomu zde dále, obzvláště v části III./
2. postrádám informaci o typu a stupni školy respondenta.
3. rovněž postrádám podstatnou informaci, zda respondent vyučuje na škole státní, nebo soukromé.
4. odvažuji si navrhnout, aby se této diskuse povinně zúčastnili didaktici na vysokých školách, (rozumí se i na univerzitách), pedagogové svým oborem, zainteresovaní pracovníci MŠMT ČR, tedy ti z odpovídajících sekcí a odborů na MŠMT ČR), všichni, kteří působí jako didaktici při jiných institucích, a ředitelé velkých škol.
5. To, že své komentáře přidalo pouze 80 respondentů, má již samo o sobě značnou výpovědní hodnotu, a signalizuje, že v našem školství je zapotřebí změnit velmi mnoho.
6. O to více patří iniciátorům a autorům tohoto závažného a potřebného projektu srdečný dík;
zaslouží si zodpovědný zájem a spolupráci všech výše uvedených složek v bodě 4
a rozpracování jednotlivých bodů i závěrů.




STANDARD KVALITY PROFESE UČITELE ANGLIČTINY III - Podmínky v našem školství

Bohužel zde, pokud jde nejen o Standard..., ale i jiné iniciativy, panuje veliká skepse, jak je vyjádřena nejen v odpovědích respondentů v části I, ale i v odtažitosti těch, kteří nepovažovali za smysluplné se k němu vůbec vyjádřit. Jako nejčastější argument své (oprávněné) skepse a deziluze uvádějí, kolik času a úsilí věnovali před zhruba 10 lety spolupráci na tehdejším dokumentu MŠMT ČR s názvem Kariérní růst učitele, kdy toto veškeré úsilí se minulo jakýmkoli účinkem, jakoukoli reakcí či nápravami nadřízených institucí.
Ředitelé škol si ztěžují na (někdy až nesmyslnou a kontraproduktivní) administrativu a nařízení, jež jim ztěžují, komplikují až znemožňují práci ve funkci vedení, ubírají čas (např. přijímací pohovory mají v současnosti takovou administrativu, že nad jedním přihlášeným uchazečem se ztrácí doba 4,5 hodiny; k 31. srpnu školy nemohou přesně vědět, kolik vlastně studentů budou mít, neboť rodiče mají k tomuto datu právo přihlášku zrušit, což se často děje se všemi dopady na již vypracované úvazky, rozvrh, finanční rozpočty … atd.)
Stávající koncepci maturity, jež se navíc neustále mění, ředitelé i učitelé považují za brzdu kvalitní středoškolské výuky včetně skutečnosti, že maturita z cizího jazyka je nepovinná, tudíž motivace ke kvalitní přípravě a studiu z CJ je v maturujícím ročníku minimální; střední odborné školy pro složitost opatření ztrácejí odborníky – učitele z praxe – jež jsou pro kvalitní odbornou přípravu nezbytní; noví učitelé – novicové – mnohdy nastoupí do školy po promoci a nevědí, mj., že existuje Společný evropský referenční rámec.
Existence osmiletých/devítiletých gymnázií ostatní školy unisono vidí jako svrchovaně neblahou, neboť tato gymnázia odčerpají pro II. stupeň nejkvalitnější žáky a ve třídách pak chybí onen typ nadaných a motivovaných dětí, kterým se tradičně říká “tahouni” (kvality, motivace, zájmu a celkové úrovně třídy).
Učitelé pak si ztěžují na celkově klesající morální kvality dětí, zájem a spolupráci rodiny.
Šikana nejen mezi dětmi, ale i morální/psychické násilí na vyučujících s nemožností tyto jedince jakkoli postihnout, neboť oni dobře znají svá (jaksi prapodivně stanovená práva…)
Starší učitelé pak se sjednocují v názoru, že ze školství vymizela práva vyučujících a povinnosti žáků, a došlo k jakési neblahé konverzi těchto rolí.
Společným jmenovatelem všech stížností pak jsou ve státním školství nízké investice státu do školství s následnými nízkými platy, učitelé mívají i další zaměstnání s negativním dopadem na kvalitu jejich práce, atd. atd.
Tyto závažné skutečnosti, zde jen nastíněné, je třeba řešit legislativně paralelně s prací na Standardu kvality učitele, jinak se toto úsilí opět mine účinkem.

Přes zmíněné problémy toto úsilí o jasnou formulaci profesních kvalit učitele považuji za smysluplné, nutné a tak urgentní, že je třeba, aby se na něm zodpovědně podílela celá naše společnost, každý dle svého konkrétní místa, kompetence a možností, a to nejen v rezortu školství, neboť výchova a vzdělávání není jen objektem společnosti, ale především determinujícím subjektem.

Doc. PhDr. Jarmila Mothejzíková, CSc.
ÚAJD FF UK
V Praze červen 2009






Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku: Re: Dotazník číslo 133 vyplněný za organizaci FF UK Praha
PříspěvekNapsal: 15 črc 2009, 20:49 
Offline

Registrován: 25 bře 2009, 17:55
Příspěvky: 5
S těmito připomínkami naprosto souhlasím. Rovněž mi není jasné:
-proč ve standardu chybí zmínky o tom, co paní doc.Vašutová ve svém návrhu standardů nazývá oborovou kompetencí... Znamená to snad, že učitelé již nebudou muset zvládat svůj obor? -povinnost aprobovanosti by měla být zmíněna jako samozřejmost...
-proč nejsou zdůrazněny rovněž povinnosti žáků... Také mám obavu z toho, že učitelé, kteří nechají své žáky propadnout budou šikanováni (jako je tomu na některých soukromých školách).


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Toto téma je zamknuté. Nemůžete posílat nové příspěvky ani odpovídat na starší.  [ Příspěvků: 2 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
OPVK Provoz diskusního fóra Standard kvality profese učitele technicky zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání jako součást Metodického portálu RVP.cz.

Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz