přejít na úvodní stránku

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina





Toto téma je zamknuté. Nemůžete posílat nové příspěvky ani odpovídat na starší.  [ Příspěvků: 11 ]  Přejít na stránku 1, 2  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Dotazník číslo 089 vyplněný za organizaci Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
PříspěvekNapsal: 18 čer 2009, 21:33 
Jste žena nebo muž?
muž

Platí o Vás, že jste:
- pedagog/pedagožka vysoké školy

Budete v tomto příspěvku mluvit pouze sám (sama) za sebe nebo za nějakou skupinu, která si Vás vybrala, abyste hovořil(a) jejím jménem?
Mluvím za skupinu, která si mne vybrala, abych hovořil(a) jejím jménem.

Přesný název skupiny nebo organizace, za kterou budete hovořit:
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

Organizace, kterou reprezentujete, je:
- vysoká škola, nebo její část

Je podle Vás tvorba takto pojatého systému podpory profesního růstu učitelů v našem školství potřebná?
spíše ne
1. Potřebné pro zlepšení situace českého školství je a) kritické ohlédnutí se za realizovanými změnami a zhodnocení jejich dopadu, b) ujasnění současných politických a ideových cílů školství a c) vypracování plánu (road map) dalších změn či kroků plánovaných či předpokládaných.

2. Je nezbytné provést důkladnou analýzu úspěchů a neúspěchů zavádění předešlé reformy školství (RVP, ŠVP) a zjistit tak, jestli by nebylo možné v mnohém navázat na předchozí kurikulární reformu a zároveň se vyvarovat opakování chyb. Pomůže standard učitelům v řešení podstatných problémů vnímaných jak učiteli na jedné straně, tak pedagogickými odborníky na straně druhé?

3. Jasně definovat či spíše ujasnit cíle české vzdělávací politiky s ohledem na standard a budoucí rozvoj školství. V současné době existuje mnoho různých dokumentů, kde jsou uvedeny rozmanité cíle, které nejsou jednoznačně vnímány učiteli. V prvé řadě je nezbytné ujasnit jednotlivé cíle a v druhé řadě klást důraz následování těchto cílů. Zjednodušení a projasnění by mělo být spojeno s informační a mediální kampaní.

4. Standard by neměl být učiteli vnímán jako formální bezobsažný dokument. Učitelé by měli dostat jasnou zprávu o tom, že se standard či jiné dokumenty nejsou jednorázovou změnou na základě určitého politického zadání, ale že to jsou kroky na cestě s jistou kontinuitou. V žádném případě by nemělo dojít k podobnému jevu jako ve Velké Británii, kde pedagogičtí odborníci kritizují „permanentní reformování“ prováděné ministerstvem.

5. Klást důraz nejen na rozvoj individuálního učitele, ale spojit rozvoj učitele s rozvojem celé školy. Vzhledem k současné autonomii jednotlivých škol je to krok logický a s ohledem na pedagogické výzkumy krok efektivní. Nezbytné je pak spojit změny a rozvoj školy s vnější a vnitřní evaluací školy.

6. Jestliže 51% diskutujících v prvním kole internetové debaty o standardu odpovědělo záporně na otázku Je-li potřebný standard kvality učitele, pak se jeví jako velmi pravděpodobné to, že největší problém by byl v přijetí standardu samotnými učiteli. Navíc se dá předpokládat, že do debaty se navíc zapojili především „aktivní“ učitelé.

7. Jestliže se jedná o změnu shora, pak je pro úspěch jakéhokoliv plánu nezbytné, aby sami učitelé byli aktivně zapojeni do debaty o návrhu standardu, aby jej pochopili a přijali za svůj. Učitelé a školy musí být na změnu dostatečně s předstihem připraveni.
Daleko silněji se však klade důraz na zapojení vysokých škol, což není logický krok. Navíc vysokoškolská příprava, v duchu všech základních ideových dokumentů vzdělávací politiky, by měla poskytovat co nejširší obecnou přípravu. Nelze předpokládat, že svázání negraduální přípravy jedním dokumentem povede k výrobě hotových učitelů.
Za významnější a realističtější je v tomto případě považovat propojení všech úrovní školského systému a klást důraz na institut uvádění začínajících učitelů a na mentoring učitelů.

8. Vytvořit systém metodické podpory učitelům ze strany MŠMT. Cílem je vytvořit program efektivní podpory dostupný všem učitelům.

9. Dalšími podmínkami jsou tyto: A) vytvoření kariérního řádu (založeného na principu hodnocení dle změřené kvality), B) systém hodnocení práce učitele a školy, C) efektivní a dostatečně financovaný systém DVPP.

10. Standard vyžaduje změnu jak přesvědčení učitele, tak jeho jednání, ovšem obojí je dlouho vytvářené. Učitelé musí získat přesvědčení, že standard nejde proti jejich vybudované profesní identitě. Změna prostřednictvím standardu by nebyla rychlá, a proto by měly informační kampaně sledovat vývoj standardu a podporovat jednotlivé školy a učitele.

Klade současná společnost na učitele nějaké nové a náročné požadavky ve srovnání s dobou, kdy jste sami byli žáky?
nevím

Jaké věci v současné době nejčastěji zbytečně odvádějí pozornost a síly učitelů od toho, aby se mohli věnovat zvyšování kvality vlastní výuky a vlastnímu profesnímu růstu? Buďte co nejkonkrétnější (například místo „zbytečná administrativa“ napište, co tím konkrétně myslíte).
1. Učitelé musí mít jasnou představu o tom, jak je standard včleněn do systému školských reforem, jak navazuje na RVP a jak na něj budou navazovat další kroky. Učitelé by neměli mít nejasné představy o směřování školství.
2. Podobně jasné představy by měli učitelé získat o směřování vlastní školy, kde působí. Měli by být dostatečně obeznámeni s cíli / vizí školy.


V prvním kole diskuse učitelé popisovali, co by jim pomohlo lépe se soustředit na kvalitu výuky a vlastní profesní rozvoj. Kdybyste měl(a) Vy osobně rozhodnout, do jakých opatření se mají investovat miliardy korun ze státního rozpočtu s cílem zvýšit kvalitu učitelské práce a musel(a) byste seřadit následující položky podle priorit, jak byste je seřadil(a)? Každé z následujících položek smíte přiřadit pouze jedno číslo od 1 do 10. Každé číslo smíte použít pouze jednou (1 = nejvyšší priorita, 10 = nejnižší priorita).
- 1 - Podstatně zvýšit mzdy učitelům.
- 3 - Vytvořit takové podmínky (vzdělávací, legislativní i finanční), které zajistí, že na školách budou pouze kvalitní ředitelé, kteří budou případně i odvolatelní na základě objektivních kritérií kvality.
- 4 - Odstranit neodborné činnosti učitelů prostřednictvím pomocného personálu (dozory, kopírování, vybírání peněz na školní akce, evidence a inventarizace majetku, …).
- 5 - Zajistit kvalitnější nabídku dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a výrazně navýšit příděl peněz školám na toto vzdělávání (kurzy).
- 2 - Sdílet praktické zkušenosti mezi učiteli a financovat odbornou kolegiální podporu učitelů navzájem (činnost uvádějící učitelů a mentorů, činnost učitelů-metodiků, oborových didaktiků, činnost navzájem se učících týmů učitelů).
- 6 - Výrazněji zohlednit další odborné činnosti učitelů, které však nesouvisejí přímo s výukou (například výrazněji snížit počet hodin výuky pro výchovné poradce, metodiky prevence, koordinátory ŠVP, koordinátory ICT apod.).
- 7 - Zlepšit materiální vybavení škol (pomůcky, učebnice, literatura, počítače, nábytek, …).
- 8 - Vytvořit lepší podmínky pro duševní hygienu učitelů (opatření zaměřená na předcházení vyhoření).
- 9 - Zajistit kvalitnější přípravné vzdělávání učitelů na fakultách, které je lépe připraví na školní praxi.
- 10 - Vytvářet a zpřístupňovat kvalitní osvědčené metodické materiály.

Jak by podle Vás mohla probíhat odborná podpora učitelů, kteří budou usilovat o dosahování kritérií popsaných ve standardu? Kdo a jak by mohl tuto podporu účinně poskytovat?
Podpora by měla jít jednoznačně z MŠMT a z něj řízených organizací.

Jak by podle Vás mohl konkrétně probíhat proces sebehodnocení učitelů s použitím standardu?
Proces sebehodnocení by měl být spojen s objektivním hodnocením výkonu učitele. Propojení roviny sebereflexe a vnitřní a vnější evaluace školy (ředitel, MŠMT, ČŠI).

Jak zajistit, aby práce se standardem nesvazovala originalitu a tvořivost jednotlivých učitelů a škol a jedinečnost každé pedagogické situace?
1. Nespojovat standard s platem učitele.
2. Standard není pro učitele motivující.
3. Standard nepřináší originální a zejména inspirující řešení.
4. Tvořivost a plnění bezobsažného standardu jsou dvě zcela protikladné věci.

Jak by se podle Vás dala snížit nebo vyloučit další rizika, která byla pojmenována v prvním kole diskuse (nadměrná administrativní zátěž, formalismus apod.)?
1. Informační kampaň.
2. Metodická podpora ze strany MŠMT pro každou školu a potažmo pro každého učitele. Zde by mělo vzejít poučení z neúspěchů při metodické podpoře ŠVP.


Plánování - váš komentář (prostor pro pozměňovací návrhy)
Formulace uvedené ve standardu nejsou inspirující ani motivující.

Komunikace a klima ve třídě - váš komentář (prostor pro pozměňovací návrhy)
1. Pasáž obsahuje velké množství povrchní frází a klišé. Například "dobrý oční kontakt", "úsměv".

Hodnocení žáků - váš komentář (prostor pro pozměňovací návrhy)
Není jasné, co se rozumí pod termínem „motivující metody hodnocení“? Nebylo by vhodnější použít: "učitel užívá formativní hodnocení"?

Reflexe výuky - váš komentář (prostor pro pozměňovací návrhy)
Co znamená, že si učitel dělá poznámky? Je tím myšlen učitelský deník? Nebo jedna poznámka za rok do kalendáře?
Velmi povrchní a bezobsažná formulace.

Rozvoj školy a ŠVP - váš komentář (prostor pro pozměňovací návrhy)
1. Co znamená „vzdělávací filozofie školy“? Je to jen obecná fráze? Nebyl by vhodnější jiný termín, například vize školy?
2. Co si mají učitelé představit pod termínem „kvalifikovaně prezentovat ŠVP širší veřejnosti“? To, že nebudou kritizovat ŠVP a potažmo ministerstvo? Jak a proč by učitelé měli být schopni prezentovat ŠVP veřejnosti?
3. Není zde zmíněno, jako sociální a profesní vztahy by měly ideálně panovat ve škole.


Klima školy - váš komentář (prostor pro pozměňovací návrhy)
1. Co znamená termín „školní identita“? Je to zcela nový termín? Jedná se o překlad z cizího jazyka? Proč je tento termín v uvozovkách?
2. Nebylo by vhodnější použít jiný, ale užívanější termín? Například kultura školy?


Spolupráce s kolegy, rodiči a širší veřejností - váš komentář (prostor pro pozměňovací návrhy)
1. Co znamená termín „efektivní komunikace“? Co si pod tím mají učitelé představit?
2. Ad druhý odstavec: učitel by měl mít odpovědnost za rozvoj žáků nebo za podporu optimálního rozvoje žáků, jak je uvedeno?
3. Jsou nebo nejsou v rozporu koncepty „partnerský přístup“ a „rodič laik“? Nebylo by vhodnější použít jiný termín, než laik?
4. Co znamená, že učitel umožňuje rodičům aktivní vstup do výuky? Je to něco jiného, než aktivní zapojení? Co si pod tímto slovním spojením mají učitelé představit?

Profesní rozvoj učitele - váš komentář (prostor pro pozměňovací návrhy)
1. Co znamená, že učitel je modelem etického chování?
2. Termín „etické chování“ není správně použit. "Etický" se vztahuje na filozofickou disciplínu, jejímž předmětem jsou hodnotící soudy. Etický pak neznamená ani správný, ani špatný, ale pouze to, že daný jev patří do oblasti etiky. Správně by měl být použit termín morálně dobré/správné chování, které se vztahuje na jednání ve shodě se svědomím jedince či s morálně platnými pravidly.




Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku: Re: Dotazník číslo 089 vyplněný za organizaci Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
PříspěvekNapsal: 19 čer 2009, 08:24 
Offline

Registrován: 26 dub 2009, 13:44
Příspěvky: 35
Děkuji. Jeden z mála příspěvků. který má hlavu a patu.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Dotazník číslo 089 vyplněný za organizaci Filozofická fakult
PříspěvekNapsal: 24 čer 2009, 20:59 
Kolega Švaříček v dotazníku napsal některé věci, které jistě vystihují situaci ve školství, a pobídka k pořádné analýze minulých kroků ve vývoji je taky moc naléhavá - a myslím, že jen pár pracovišť, například právě Ústav pedagogických věd některé z univerzit, by se tím mohlo zabývat!
Ale některé odpovědi opravdu nechápu:
Jak může někdo, kdo mluví za špičkovou organizaci - FF Masarykovy univerzity - napsat, že "V prvé řadě je nezbytné ujasnit jednotlivé cíle..." a přitom nebrat právě popis kvality učitelovy práce jako cíl, jako celý velký a obtížně dosažitelný soubor cílů? Snad nejsou cílem jenom nějaké administrativní úkroky Ministerstva? Cílem je - doufám, že v tom se shodneme - zlepšení vzdělanosti dětí, a protože učitel a jeho práce jsou tak velice vlivným faktorem při zlepšování vzdělanosti, považoval bych kvalitní výuku za cíl skoro stejné důležitosti i stejné výše. Pak ovšem nerozumím,proč se ptát "Pomůže standard učitelům v řešení podstatných problémů vnímaných jak učiteli na jedné straně, tak pedagogickými odborníky na straně druhé?" Vědět, co je kvalitní práce, to že by nepomáhalo?
Podobně je mi záhadou, jak chápat to, že odborník odpoví "nevím" na otázku, po jejímž zodpovězení sice výše volal, ale kterou snad aspoň osobně má promyšlenou, když působí v pedagogice: Totiž "Klade současná společnost na učitele nějaké nové a náročné požadavky ve srovnání s dobou, kdy jste sami byli žáky?" Jediná okolnost, která by to vysvětlovala, by byla, že třebas pan kolega přestal být žákem před - kolika? pěti lety? Že tedy je čerstvým absolventem univerzity a o těch rozdílech za krátkých pět let zatím ví málo. Mohl se však, když píše za organizaci, vyptat svých starších kolegů, nebo si vybavit aspoň to, že na youtube dávají žáci své učitele ve směšné nahrávce teprve nějaké dva roky... Nebo že jeho učitelé ještě nebyli zatíženi zodpovědností za vlastní školní vzdělávací program. To obojí je myslím hodně náročná situace a požadavek.

Jiné odpovědi považuji za významné a naléhavé, ať už vůči učitelům v terénu (je možné, že ač si napsali ŠVP, neznají svou vizi a cíle školy!), nebo na fakultě (nevědí, co se ve školách děje a že některé školy si cíle právě formulovaly), a to když pan kolega například v odpovědi na otázku "Jaké věci v současné době nejčastěji zbytečně odvádějí pozornost a síly učitelů od toho, aby se mohli věnovat zvyšování kvality vlastní výuky a vlastnímu profesnímu růstu?" uvádí:
"Učitelé by neměli mít nejasné představy o směřování školství. ... Podobně jasné představy by měli učitelé získat o směřování vlastní školy, kde působí. Měli by být dostatečně obeznámeni s cíli / vizí školy."
Požadavek, aby Ministerstvo dalo jasně najevo, co jsou nejvážnější cíle školství, a aby také k nim strategicky řídilo své aktivity (tj. i financování školství a svou roli ve vládě), je jistě velice zásadní a naléhavý právě dnes, kdy se musí řešit nejen jak rozdělit miliardy z EU, ale hlavně na co je dát, aby je nezhltly něčí soukromé záměry.

Bude velmi zajímavé se někdy dozvědět, jak se může zlepšovat kvalita učitelovy práce, když nebude spojována s nárůstem platovým. ("Nespojovat standard s platem učitele.") Obávám se, že sotva najdeme učitele, který se bude vážně zabývat společným zlepšováním práce, když za to zase nic nebude. Pro pouhou svou radost z dobře konané práce už dělají ti dobří mezi učiteli dost.

V některých odpovědích s potěšením pozoruji, že kolega Švaříček pomáhá málo informovaným mezi učiteli tím, že za ně klade otázky k jistým pojmům, které u nás ještě nezná každý, ale které se asi budou muset zavést, abychom mohli o výuce a její kvalitě vůbec přemýšlet: je to v odpovědích na otázky Klima školy a Spolupráce s kolegy, rodiči a širší veřejností.

Také se těším na lepší formulace položek standardu, než jsou ty v ukázce. Ale pro představu, jak by tedy mohla dobře vyjádřená standardní očekávání kvality práce učitele znít, doporučuji se podívat na ukázku standardu anglického. Obecnost a konkrétnost standardů, stejně jako to, co vlastně my Češi od práce učitele očekáváme, se bude muset společně nalézat a formulovat u nás doma. V tom vidím největší přínos: vyjasňovat si to, o čem si většina učitelů myslí, že je samozřejmostí, a přitom se v tom každý velmi liší od druhých (což se ukáže, když o tom začnou spolu mluvit podrobněji).


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku: Re: Dotazník číslo 089 vyplněný za organizaci Filozofická fakult
PříspěvekNapsal: 25 čer 2009, 08:59 
Offline

Registrován: 26 dub 2009, 13:44
Příspěvky: 35
Ondrej Hausenblas píše:
Kolega Švaříček v dotazníku napsal některé věci, které jistě vystihují situaci ve školství, a pobídka k pořádné analýze minulých kroků ve vývoji je taky moc naléhavá - a myslím, že jen pár pracovišť, například právě Ústav pedagogických věd některé z univerzit, by se tím mohlo zabývat!
Ale některé odpovědi opravdu nechápu:
Jak může někdo, kdo mluví za špičkovou organizaci - FF Masarykovy univerzity - napsat, že "V prvé řadě je nezbytné ujasnit jednotlivé cíle..." a přitom nebrat právě popis kvality učitelovy práce jako cíl, jako celý velký a obtížně dosažitelný soubor cílů? Snad nejsou cílem jenom nějaké administrativní úkroky Ministerstva? Cílem je - doufám, že v tom se shodneme - zlepšení vzdělanosti dětí, a protože učitel a jeho práce jsou tak velice vlivným faktorem při zlepšování vzdělanosti, považoval bych kvalitní výuku za cíl skoro stejné důležitosti i stejné výše. Pak ovšem nerozumím,proč se ptát "Pomůže standard učitelům v řešení podstatných problémů vnímaných jak učiteli na jedné straně, tak pedagogickými odborníky na straně druhé?" Vědět, co je kvalitní práce, to že by nepomáhalo?


A co je to kvalitní práce učitele? Víte to? Kdyby jste to věděl máte standard učitele a nemusíte nic tvořit ani opisovat.
Mnozí učitelé to ví, ale nedovedou to formulovat, protože to dělají a mnozí tzv. odborní pracovníci to dovedou formulovat, ale neví a nedělají to.
Cílem není jen vzdělaný žák. To je jen jedna část práce školy.

Ondrej Hausenblas píše:
Podobně je mi záhadou, jak chápat to, že odborník odpoví "nevím" na otázku, po jejímž zodpovězení sice výše volal, ale kterou snad aspoň osobně má promyšlenou, když působí v pedagogice: Totiž "Klade současná společnost na učitele nějaké nové a náročné požadavky ve srovnání s dobou, kdy jste sami byli žáky?" Jediná okolnost, která by to vysvětlovala, by byla, že třebas pan kolega přestal být žákem před - kolika? pěti lety? Že tedy je čerstvým absolventem univerzity a o těch rozdílech za krátkých pět let zatím ví málo. Mohl se však, když píše za organizaci, vyptat svých starších kolegů, nebo si vybavit aspoň to, že na youtube dávají žáci své učitele ve směšné nahrávce teprve nějaké dva roky... Nebo že jeho učitelé ještě nebyli zatíženi zodpovědností za vlastní školní vzdělávací program. To obojí je myslím hodně náročná situace a požadavek.


Vy víte z vlastní zkušenosti, jaké byly skutečné požadavky na učitele když jste byl na ZŠ nebo v MŠ?(Nemyslím ty oficiální jako např. marxisticko-leninský světový názor a výchova socialistického člověka)
Nebo to máte někde vyčtené? A jak je ta informace spolehlivá?

Ondrej Hausenblas píše:
Jiné odpovědi považuji za významné a naléhavé, ať už vůči učitelům v terénu (je možné, že ač si napsali ŠVP, neznají svou vizi a cíle školy!), nebo na fakultě (nevědí, co se ve školách děje a že některé školy si cíle právě formulovaly), a to když pan kolega například v odpovědi na otázku "Jaké věci v současné době nejčastěji zbytečně odvádějí pozornost a síly učitelů od toho, aby se mohli věnovat zvyšování kvality vlastní výuky a vlastnímu profesnímu růstu?" uvádí:
"Učitelé by neměli mít nejasné představy o směřování školství. ... Podobně jasné představy by měli učitelé získat o směřování vlastní školy, kde působí. Měli by být dostatečně obeznámeni s cíli / vizí školy."
Požadavek, aby Ministerstvo dalo jasně najevo, co jsou nejvážnější cíle školství, a aby také k nim strategicky řídilo své aktivity (tj. i financování školství a svou roli ve vládě), je jistě velice zásadní a naléhavý právě dnes, kdy se musí řešit nejen jak rozdělit miliardy z EU, ale hlavně na co je dát, aby je nezhltly něčí soukromé záměry.


Souhlas. I když cíle školství dává ministerstvo najevo pořád, jen ta realizace jaksi zaostává.

Ondrej Hausenblas píše:
Bude velmi zajímavé se někdy dozvědět, jak se může zlepšovat kvalita učitelovy práce, když nebude spojována s nárůstem platovým. ("Nespojovat standard s platem učitele.") Obávám se, že sotva najdeme učitele, který se bude vážně zabývat společným zlepšováním práce, když za to zase nic nebude. Pro pouhou svou radost z dobře konané práce už dělají ti dobří mezi učiteli dost.


Neposuzujte učitele, když je neznáte. Je pravda, že řada učitelů rezignovala, řada odešla za penězi, aby uživila rodinu. Někteří ještě bojují a spousta zlepšuje svou práci natruc všem kecalům, kteří radí učitelům vyčtené vědomosti, aniž by znali realitu na české škole.


Ondrej Hausenblas píše:
V některých odpovědích s potěšením pozoruji, že kolega Švaříček pomáhá málo informovaným mezi učiteli tím, že za ně klade otázky k jistým pojmům, které u nás ještě nezná každý, ale které se asi budou muset zavést, abychom mohli o výuce a její kvalitě vůbec přemýšlet: je to v odpovědích na otázky Klima školy a Spolupráce s kolegy, rodiči a širší veřejností.


Poslední dobou se rojí davy kecologů zavádějící nové(tzv pokrokové termíny) a snaží se je všem vnutit, aniž by sami chápali o čem vlastně mluví. A dělají to proto, aby z toho něco měli a ne aby zlepšili situaci na školách!!! Připomíná mi to jen upravenou dobu kdy byly módní slova sebektritika(dnes autoevaluace) nebo chozrasčot(dnes moderní metody).
Opět je mnoho slov, ale málo činů. A ti co činí, většinou nezajímá jak to pojmenují.

Ondrej Hausenblas píše:
Také se těším na lepší formulace položek standardu, než jsou ty v ukázce. Ale pro představu, jak by tedy mohla dobře vyjádřená standardní očekávání kvality práce učitele znít, doporučuji se podívat na ukázku standardu anglického. Obecnost a konkrétnost standardů, stejně jako to, co vlastně my Češi od práce učitele očekáváme, se bude muset společně nalézat a formulovat u nás doma. V tom vidím největší přínos: vyjasňovat si to, o čem si většina učitelů myslí, že je samozřejmostí, a přitom se v tom každý velmi liší od druhých (což se ukáže, když o tom začnou spolu mluvit podrobněji).


Kecy, ani lepší formulace bídu školství nezlepší. To bysme už dávno byli nejlepší na světě. Vraťte se nohama na zem a zjistěte si jak to opravdu vypadá ve školách. Protože v okamžiku, kdy dojde nedej bože ke zrušení státní maturity, tak to i u vás poznáte (tak jak to už poznávají školy bez přijímacích zkoušek) a líbit se vám to určitě nebude.


S úctou. M.Staněk


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Dotazník číslo 089 vyplněný za organizaci Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
PříspěvekNapsal: 25 čer 2009, 12:37 
Já se těším na odpovědi kolegy Švaříčka, a musím říct, že mi neslušné až hloupé útoky od pana Staňka nic užitečného nepřinášejí. Všiml jsem si, že vstupuje do řady diskusí zde na webu, a je to dost podobné. To je škoda času a místa. Je dobré mít informace, protože se nad nimi pak dá přemýšlet. Je dobré informacemi podložit názor, protože se s ním dá diskutovat a své názory si vylepšit. Jinak je to to, co asi pan Staněk neopatrně nazývá „kecy“, aniž si uvědomil, že to pojmenování platí i pro jeho výroky. Je také dobré pozorně číst a pochopit, co jsem napsal, než na to zaútočíte.
Proto je důležité, aby se děti a studenti učili moderními metodami, protože ty zastaralé už prokázaly, že si příliš mnoho žáků v takové výuce nevytváří ani poznatky - tj. informace propojené se svým chápáním a zkušeností, ani si nepodkládá a nevylepšuje názory. A i mezi dospělými čteme i slyšíme takové řeči často. Někteří žáci i dospělí si dovedou hodně pamatovat, ale tím se pyšnívaly spíše národy v dobách jeskynních - už od starověku se však více cení především rozvaha, za vzdělanost se považovalo "umět pochopit problém a dát dobrou radu". Proto není moudré odmítat informace například o cizí praxi (anglický standard učitele), ale je moudré se poučit a vzít si z toho své. Jen hloupější lidé se bojí dozvědět něco "cizího", protože ve své slabosti se bojí, že je novinka ohrozí. To bych nedoporučoval ani pro žáky, ani pro učitele.
Ti učitelé, které já znám, mají dobré důvody nad explicitním vyslovením toho, co je dobrá práce, přemýšlet a diskutovat. Jen skutečný hlupák si myslí, že už je vzdělaný (hezky o tom psal Sokrates, je to sice cizinec, ale bát se ho taky nemusíme, je mrtev). Odhaduju, že učitelů v praxi znám přinejmenším tolik, co pan Staněk, pokud každým rokem prochází jako lektor řadou kursů, kde se učitelé snaží zlepšit své vyučování, a pokud se účastní setkání, kde učitelé řeší své problémy s výukou, s dětmi, s neblahými poměry ve školství. Pokud pan Staněk navštěvuje učitele při praxích studentů učitelství a hovoří s nimi o jejich přístupu k výuce a jejich metodách, bude vědět o učitelské práci i to, co já. Odhaduji, že není řadovým učitelem, který zná jen svou práci ve třídě a mluví o ní s několika učiteli ve své škole a s pár kolegy o prázdninách - to by asi nepsal s takovou snahou se povýšit, učitelé bývají celkem skromné osobnosti.


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku: Re: Dotazník číslo 089 vyplněný za organizaci Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
PříspěvekNapsal: 25 čer 2009, 13:31 
Offline

Registrován: 26 dub 2009, 13:44
Příspěvky: 35
Nevím co k tomu dodat. Každý žijeme v jném světě. Vy na VŠ já na SOŠ a SOU. Vy máte co do činění s nejchytřejšími žáky já s těmi nejhloupějšími. Závidím vám vaši jistotu.
Jako běžný učitel, který učí a mimo to se řadu let setkává se spoustou učitelů na seminářích, kde se učitelé (mnozí po desetiletích úspěšné praxe a někteří si to i platí z vlastní kapsy) snaží vzdělávat a zlepšit svou práci, bych si nikdy nedovolil říci, "že sotva najdeme učitele, který se bude vážně zabývat společným zlepšováním práce, když za to zase nic nebude"
Škoda, že většina dobrých učitelů je skromných a mlčících. Možná si jich někdo všimne, až je bude postrádat.

Dobrým českým učitelům zdar. M.Staněk


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Dotazník číslo 089 vyplněný za organizaci Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
PříspěvekNapsal: 26 čer 2009, 07:03 
Offline

Registrován: 26 dub 2009, 13:44
Příspěvky: 35
Pane doktore. Vážím si vás jako znalce českého jazyka i za práci v kritickém myšlení, které jako jedno z mála propaguje u nás zatím neobvyklé metody, které se dají v praxi použít. Oba bojujeme za udržení vzdělanosti, ale na jiných frontách.
Omlouvám se za expresivní výrazy, které jsem ve svém předminulém příspěvku použil, ale v tomhle se neshodnem.

Přeji hezký den. M Staněk


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Dotazník číslo 089 vyplněný za organizaci Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
PříspěvekNapsal: 26 čer 2009, 08:15 
Offline

Registrován: 23 čer 2009, 05:44
Příspěvky: 6
Vyplněný dotazník pana Švaříčka mne velmi zaujal. Vystihl velmi dobře, že pokud ministerstvo bude tvořit další reformy a dokumenty, tak musí být jednoduché,stručné, bez nadbytečných neurčitých termínů, smysluplné a použitelné do praxe. A také, že by se měl vyhodnotit dopad reforem, které se již provedly, na žáka, na školu i na učitele, abychom se v těch reformách jaksi nezacyklili.
Myslím si, že větším a důležitějším uměním v dnešní době je dokázat se vrátit ke svému výtvoru, škrtat a zjednodušovat, až se dostanu k tomu nosnému, než napsat další ještě rozsáhlejší materiál.
(Někdo už tady psal, že školní řád na 10 stran je jaksi méně použitelný než ten na stranu jednu. Přitom ve výsledku ten na jednu stranu může být dokonce i obsažnější a všem srozumitelnější.)

A pro pana Hausenblase:
Píšete, že se děti dnes hrozně změnily a že o tom hodně víte - třeba ten Youtube. Já si myslím, že kdyby ten Youtube byl před 20 lety, tak by to někdo také zkusil. ( Možná i naše třída - jedna učitelka, která naši výběrovou jazykovou třídu těžce nezvládala, by se tam vyjímala úplně nádherně...nemyslíte? ) Mládež se vnitřně tolik nezměnila - mají sice jiné technologie, kterými zkouší učitele "dostat" , ale to, co se změnilo je, že od malička nejsou vedeni k určité úctě k učitelům. Prostě my jsme si zamlada taky vyskakovali, ale učitelé to celkově řešili jinými způsoby.
Četla a slyšela jsem názory různých metodickopsychologických poradců, kteří školili mého manžela na metodika prevence pro SŠ. Nejčastěji tito poradci sdělovali,že dnešní dítě má obrovské problémy v rodině, nezázemí, nepochopení, že je potřeba mu zvyšovat sebevědomí...

Myslím si, že mí spolužáci před 20 lety také nežili v ideálních rodinách, po nástupu svobody se mnoho rodičů vrhlo bezhlavě do ponikání, již tehdy se po sídlištích potulovaly různé party mládeže a nebyly ještě žádná nízkoprahová zařízení a z pionýra všichni odešli...Přesto bych řekla, že to školy dokázaly ustát lépe.
Tu "zkaženější,nevycválanější, línější, drzejší, " atd. mládež si vychováváme sami od prvních tříd. Dnešním mladým lidem (když jsou tak v 7. třídě a výše, někdy i mladší) se plošně nedá upřít jediné - dostatek podivného sebevědomí. Jejich bolestí je, že s nimi občas ani nejde o tom promluvit. Oni ma sebe nehledí reálně a tedy se ze svých chyb jen velmi těžko poučují.
Tady máme třeba jeden konkrétní výsledek novodobých reforem. A co se týká celkové úrovně dětí, ani nemluvě. Dříve naši absolventi ZŠ platili za chytré, ale uťápnuté. Dneska jsou podobně jako na Západě, až na vyjímky hloupí a namyšlení až na půdu. Prostě to málo, co nějak navstřebali, jsou schopni využít tak, že z toho jde mráz po zádech. (Příkladů by bylo dost - třeba se o své dezinformace skoro do krve přou, nebo mají pohodu, klídek a tabáček atd.) Kam to půjde, když se na ně podle standardu budeme muset hlavně více usmívat a více k nim být blahosklonnější - (tady patří nějaký ministerskyodborný výraz)?
A mně se nezdá, že by pan kolega Staněk nějak extra útočil. Mně jeho názory přinášeji docela hodně. Pojmenovává totiž věci, o kterých se v učitelských kruzích tiše šeptá, málokdo ví, jak z toho ven, někteří propadají rezignaci, s tím, že se to snad zas nějak přežije...

Ondrej Hausenblas píše:
Proto je důležité, aby se děti a studenti učili moderními metodami, protože ty zastaralé už prokázaly, že si příliš mnoho žáků v takové výuce nevytváří ani poznatky - tj. informace propojené se svým chápáním a zkušeností, ani si nepodkládá a nevylepšuje názory. A i mezi dospělými čteme i slyšíme takové řeči často. Někteří žáci i dospělí si dovedou hodně pamatovat, ale tím se pyšnívaly spíše národy v dobách jeskynních - už od starověku se však více cení především rozvaha, za vzdělanost se považovalo "umět pochopit problém a dát dobrou radu". Proto není moudré odmítat informace například o cizí praxi (anglický standard učitele), ale je moudré se poučit a vzít si z toho své.


K těm novým a starým metodám - je mi celkem jedno, kdo jaké používá. Osobně si vážím každého kantora, ať používá cokoliv, pokud mu to funguje. Pro mne je podstatný výsledek. Metody jsou jen cesty, jak se dobrat k cíli. A z mé zkušenosti - děti dříve znaly prokazatelně více. Stačí se podívat na průzkumy.
A pokud nadšené maminky učitelům do práce povídají, co a jak je za novou metodu, - možná by stálo za pokus jejich aktivitu v dobrém usměrnit tak, že přijdou na kus vyučování či odpoledne na doučování a zkusí s dětmi něco procvičit, mohou si vyzkoušet nové metody práce na vlastní kůži, vést si o tom krátký záznam, co děti naučily, za jak dlouho... a pak se o svých zkušenostech s učitelem poděli. Myslím si, že děti by je brzy vycvičily a maminky by se trochu přizpůsobily realitě...

A o tom chápání a dobré radě - to je pravda, ale pokud má dítě v hlavě díky dnešnímu systému guláš neuspořádaných informací, tak podle Komenského se podobá skladu dřeva, kde je vše páté přes deváté; a když pak potřebuje danou iformaci použít k té radě, tak to dřevo z té rozvalené hromady ne a ne vytáhnout.( pokud tam ta informace ovšem vůbec je...)A tak, protože má sebevědomí, vytáhne v pohodě nějaké dřevo, co leží pěkně nahoře a použije ho, bez ohledu na to, že v této situaci je to žádná nebo jen velmi chabá náhrada...

Osobně mám ráda diskuse o novinkách ve školství, i co se děje ve světě. Ale nemám ráda trend, kdy se všichni sháníme po všem možném, zkoušíme a experimentujeme plní nadšení, ale naše práce nepřináší a nepřináší kýžený výsledek - což je vidět na populaci dnešních dětí. A to i těch v Anglii. Viděla jsem (sice jen ze záznamu) praktickou hodinu literatury na běžné státní škole ve Velké Británii, kde již standardy mají. Paní učitelka v 8. třídě si dětem nemohla dovolit říct ani Ň na to, že jí se žvýkačkou v ústech sdělili, že si dnes nevzaly sešity, protože to po nich nemůže chtít, jelikož jim není dobře. Když doporučila, že budou číst z čítanek, otevřelo si je přibližně 3 děti z 20. Ostatní si v lepším případě malovaly, svačily, hrály si na mobilu, ...Paní učitelka na konci hodiny byla úplně vysílená a sama řekla(protože jinak učí na soukromé škole, kde děti musí dodržovat pravidla), že by tady neučila ani za milión liber měsíčně. A kdo pozorně pozoruje debatu o školství v Anglii, může vědět, že státní školy mají velmi složitou a těžkou situaci se žactvem a i obyčejní ne moc majetní rodiče raději dítě vozí do 50 km vzálené soukromé školy, než by ho daly do státních škol, kde by vyrůstalo do takovéto podoby.Do státních škol jsou navíc placeni asistenti vysloužilí vojáci, protože aspoň těm ještě děti nejsou zvyklé odmlouvat...
takhle bych opravdu nechtěla, aby to v českém státním školství dopadlo!
Pokud použiji selský rozum, tak ten mi velí, ať si z cizího neberu, pokud s tím sami mají takovou špatnou zkušenost a řadu problémů...

Nakonec - shoduji se s názorem pana Staňka - pouhé přeslovnělé plkání ("kecy") o nápravě je k ničemu.
Obzvláště když víme, co je naší náplní práce. A pokud to někdo neví, co má učitel dělat, tak jak se vůbec mohl stát učitelem? (Případně školitelem učitelů?)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Dotazník číslo 089 vyplněný za organizaci Filozofická fakult
PříspěvekNapsal: 26 čer 2009, 15:32 
Možná se budete divit,ale mně připadá, že se dost shodujeme v tom, co vidíme kolem sebe a na žácích! Ale rozdíly jsou v tom, v čem spatřujeme příčiny - a z toho plynou i návrhy na cestu ke zlepšení. A taky jak chápeme to, co vidíme. Já jsem pro, abychom se nebáli pojmenovat svůj podíl na tom, jaké jsou dnes děti - jako to píše paní Glacová:
Tu "zkaženější,nevycválanější, línější, drzejší, " atd. mládež si vychováváme sami od prvních tříd.
Jenom škoda, že hned vzápětí říká něco, za co už my rodiče a učitelé jakoby nemůžeme? Totiž: "Dnešním mladým lidem (když jsou tak v 7. třídě a výše, někdy i mladší) se plošně nedá upřít jediné - dostatek podivného sebevědomí. Jejich bolestí je, že s nimi občas ani nejde o tom promluvit. Oni na sebe nehledí reálně a tedy se ze svých chyb jen velmi těžko poučují." Kdo měl naučit děti hledět na sebe reálně a poučit se z chyb? Samy sebe to měly naučit? Kdyby to byl přirozený, samovolný proces, nemusely chodit devět a víc let do školy. Já vidím jako jednu z příčin to, že se ve výuce nepracuje rozumně právě s nedostatky ve výkonu žáka. Najdou se mu a vytknou chyby a potrestá se známkou, není ale zvyklý, že by mu učitelé nebo rodiče ukazovali, na co může být PRÁVEM hrdý, a že by se ho ptali na to, jak by mohl to chybné nebo ne dost propracované místo příště udělat lépe. Nebo že by mu dokonce podávali pomocnou ruku na té cestě, krok za krokem.
To ale u nás někteří učitelé umějí - právě střihám nahrávku takové páté třídy, ve které paní učitelka a děti pracovaly pět let na svých portfoliích, a na rozloučenou se školou si je prezentují - ty děti přesně vidí a\ přesně na dokladech ze své práce ukážou, co se u nich za léta zlepšovalo a v čem jsou dobré, přesně pojmenují, co ještě neumějí dost dobře, mají na sebe přiměřené nároky a neodpustí samy sobě odbytou práci, ale ukazují radost z toho, co dokázaly zvládnout - a mají pro to důkazy. Sbírat si, třídit a reflektovat portfolio je jedna z těch účinných moderních metod, a když nad ní čeští učitelé tak často ohrnují nos jen proto, že ještě neslyšeli takové cizí slovo, není divu, že tak málo dětí v českých školách se naučilo o své práci kriticky uvažovat. I jiné nové metody mají nové názvy. A když někdo uvede starou, ale účinnou metodu, která pomáhá dětem k nálěžitému sebevědomí, budeme si ho vážit stejně jako toho, kdo se naučil některou novou a naučil se ji i dobře používat." Podivné sebevědomí" dětí, které paní kolegyně Glacová kritizuje, se pěstuje taky právě tím, že děti k sebe-vědomí nevedeme dost promyšleně.
Chápu, že když tohle učitel neumí dělat dobře, vyjde z toho bezmocný vůči nechápajícím a zpupným žákům. A chápu, že tohle umět nemůžeme dost dobře, když se to na fakultách nestudovalo a dodnes mnohde nestuduje. Ale to máte stejný problém na fakultě jako jinde ve školách: přesvědčujte přednášející, kteří jsou zvyklí kázat svou vědu, aby předváděli studentům učitelství, jak koná moudrý vzdělavatel... Naučte tomu aspoň své kolegy na střední a základní škole, pokud to umíte - sami obvykle víte, jak jsou vůči "novinkám" odolní, a jak nám samotným to jde těžko. Mimo jiné i proto myslím, že kdyby vláda ráčila dát do školství opravdu náležitou část DPH, získali by ti mezi učiteli, kteří moderní a fungující postupy ovládají, víc možnosti ovlivnit ty, kteří se to nemohli nebo ještě nechtěli naučit. Kdyby vláda "objednala a koupila" od učitelské obce popis standardních očekávání toho, co se považuje za dobrou práci učitele, zase by bylo snadnější donutit nehybné fakulty, aby vzdělávaly lépe, a přimět samy sebe, abychom všichni lépe vyučovali. Jediný uvážlivý učitel mezi desítkou lhostejných děti ani školu nespasí. Kdo už překonal trauma z ruského "vzoru", ví, že cizí modely (například Finsko) jsou tu k tomu, abychom se na nich něčemu naučili. Když někdo varuje, že to bude jako za Sovětského svazu, je vidět, že si učení představuje i dnes jako kopírování, přesně jako to biflování,kterým český žákkdysi vynikal, a které dnes jako dospělý neumí použít. Takové nereflektované znalosti cizích výukových metod a vzdělávacích modelů ovšem jsou na nic, nebo dokonce škodlivé.
Dnes se daří ukázat, jak málo české děti rozumějí tomu, co znají. Ale dříve jsme prostě nevěděli, jak moc něčemu rozumějí, protože jsme neuměli to porozumění v celé populaci vysledovat. U ústní zkoušky (ovšem ne během patnácti vystresovaných maturitních minut) by se mohlo porozumění ukázat. Při psaní souvislého pojednání některého předmětového problému se taky hodně pozná - jenomže v českých školách se neučí souvisle něco odborně pojednat - dělají se referáty nebo úvahy, ale to nestačí a průprava k psaní je vůbec chabá. Ani učitelé sami moc nepíšou - nemají na to čas - a tak to ani neumějí naučit. Češtináři taky ne. Jak jinak tedy můžeme vědět, zda české děti rozumějí tomu, co znají?
mezinárodní šetření RLS v roce 1995 u nás ukázalo, jak málo děti rozumějí tomu, co čtou -a to nebyly děti vyšlé znějaké reformy. Ani dnešní děti takové nejsou, protože to, co se děje v letech 1990 - 2009 ve školách, nebyla reforma, ale zmatek, nebo v lepším případě "zácvik" na reformu. Pro úspěšnou reformu musejí být zásadní podmínky: velké investice, jasné cíle vzdělávání, jasné vymezení toho, co je kvalitní práce, a nesmí se mrhat snahou schopných učitelů. My zatím máme snad ty cíle, ale ani ty příliš mnoha lidem ve školství jasné nejsou. Investice jsou horší a horší, proti standardu učitelské práce protestují sami ti, kterým by nejvíce pomohl, a jeěště jsme si nezvolili vládu,která by prosadila strategické řízení ve školství.
Všimněte si prosím, že výraz TRVALÉ POROZUMĚNÍ (učivu) u nás dosud není ani pedagogickým termínem - učili vás tomu na fakultě? To přinesla až nová doba s výzkumy o učení. Ale u nás se takovému poznání mnoho učitelů hned brání, protože se bojí, aby nevypadli, že dříve učili "chybně". Bojí se, protože výuka se chápe jako "hledání a vytýkání chyb", aby žák nebyl moc sebevědomý. To se hodilo c. a k. úředníkům za France Josefa, že populace nebude vědomá svých zdatností, aby nepodrývala absolutistickou vládu. I komunistům se taková nesebvědomá populace moc hodila. Pár těch nadaných si uhlídali, a plebs ať je pěkně ušlápnutý. A tak u nás pořád přetrvává víra ve "znalosti", protože se velde nich nepečovalo o spojitosti, o hledání a nalézání souvislsotí, o myšlenky. A právě na souvislosti mezi věcmi i mezi pojmy míří ty proklínané moderní metody. Jenomže vyučovat tak je mnohem pomalejší a namáhavější. A když se nezačalo v první třídě, žáci už se nalákat nedají. Ale položte si sami ve svém předmětu otázku "Co má můj žák s touhle XY nebo AB znalostí dělat? Ví, co s ní má a může dělat? Učil jsem ho tak, aby si toho byl vědom?" Když to dokážete zodpovědět, nechám si od vás vytknout všechny své chyby a dát známku.


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku: Re: Dotazník číslo 089 vyplněný za organizaci Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
PříspěvekNapsal: 26 čer 2009, 22:16 
Offline

Registrován: 23 čer 2009, 05:44
Příspěvky: 6
Tak, jak jste tady zkusil nastínit TRVALÉ POROZUMĚNÍ UČIVU, tomu rozumím. Budu ráda, když se člověk bude moci dočíst někde o pojmech, které ministerstvo chrlí, někde srozumitelněji a s vysvětlením, co tím básník měl praktického na mysli.
Také jsem ráda, že vidíte jako velmi důléžité začít pracovat s dětmi co nejkvalitněji již v první třídě.

Ale stále mám obavu - po osobních zkušenostech s prvními stupni (jako pěstousnký rodič) - že učitelé reformní metody až na vyjímky nezvládají. Někdy měli třeba snahu, ale výsledek byl ten, že např. můj syn neprošel během 1. třídy kvůli práci na různých aktivitách ani polovinu slabikáře a písanky - zhoršeném chování ani nemluvě. (Nemá se snad dítě v 1. třídě i přes nebo právě pro a kvůli portfoliu, které mu má pomoci s TRVALÝM POROZUMĚNÍM, naučit základy čtení a psaní?) Po absolvování takovéto první třídy neuměl přeslabikovat větu, nenapsal jednoduché slovo, vůbec nikdy nepsal řadu písmen...
Paní učitelka, již nad 35 let, si nedokázala při zavádění nové metody rozvrhnout práci (nehledě na zvládání kázně ve třídě - už u tak malých dětí), přitom byla i celkem aktivní a myslím, že se snažila se o nových metodách něco na seminářích dozvědět. Měla v mnoha věceh díky zavádění nových metod chaos. Číst i psát jsme syna museli s manželem naučit sami, ačkoliv daně platíme a syn nebyl nevzdělavatelný - důkazem je, že se to naučil během 2 měsíců prázdnin mezi 1. a 2. třídou, i když to byla dřina.
Takové zkušenosti měli i rodiče, kteří v té třídě měli i normální vlastní děti. Děti ani rodiče smysl v portfoliu příliš neviděli.
To ale neznamená, že portfolium smysl mít nemůže. Nejsem na to odborník, ale ze zkušenosti bych ho doporučila zavádět tehdy, pokud je učitel o jeho účincích přesvědčen a pokud to chce dělat; a také nechť jsou sledovány jeho výsledky práce se třídou - není možné, aby se kvůli zaběhávání učitele v této metodě žáci takto opozdili a bylo to bráno jako stylem, že se to vcelku snese. Těm dětem to pak hodně chybělo.
Navíc syn byl přesvědčen, že to umí dobře, vždyť byl jen chválen; když to za nic nestálo ( a to bylo častěji, tak se to neřešilo ) a dostal na vysvědčení samé jedničky...takže byla i práce mu vysvětlit, že tak skvělé to není a že se bude přes prázdniny dohánět,aby to ve druhé třídě vůbec stíhal.

Navíc, pokud mají děti dělat, tak jak jste nastínil, logicky to vede k pomalejší práci a k poznání méně informací i když více do hloubky a do souvislostí. To je v pořádku. Ovšem k tomu jaksi neladí ŠVP a RVP, které jsou narvané po střechu a stíhají to jen děti chytré a hodné. Ty děti, které jsou hloupější a hodné, tak nějak vlají a ty, které jsou chytré a zlobivé, ty to zneužívají k sebevýchově k nekázni.
A děti, které jsou hloupější a zlobivější - hloupými a zlobivými zůstanou. Takže vlastně to portfolium zatím obvykle funguje tak u 20 procent dětí ve třídě. Ty ostatní bohužel patří do těch zbylých třech skupin. (Stála by za úvahu diskuse o tom, zda když pracovat v systému portfolií, neubrat dětem méně chytrým na nějaký užší základ, aby jim nějaký základ zbyl a nezbyla jim jen řada různě splašených témat dohromady, které jim učitel bez hlubšího systému zadal....)
(Jsou i učitelé kteří zvládnou perfektně všechny typy dětí, je jich málo, ale ti to zvládají ať už s portfolii či bez nich...i s provázanostmi a logickým uvažováním dětí)
A co se týká těch metod - jsem ráda, že ani staré neházíte do odpadkového koše. Nevím, jak je to v jiných oborech, ale v mém hudebním, jsou pro mne velcí metodici klavíru právě z bývalého Sovětského svazu a republik s ním přátelských (Dítě u klavíru; Umění klavírní hry od Nejgauze, ale i naše Malé muzikanty - metodiku - a další...). Nejsem rusofil, ale pro mne tyhle díla (až na oblast jazzové hudby a improvizace žánrů populární hudby) stále jsou klíčová a nepřekonaná. Ale zkuste to říci nějakému absolventovi hudeního oboru na ped. fakultě, který nemá konzervatoř - nechci se vůbec povyšovat, to je bohužel opravdu zkušenost více hudebníků :-). Za prvé to za celou fakultu nečetl, za druhé řekne, že sovětskou škváru číst nebude a že jsou dneska mnohem lepší moderní metody a když se zeptáte jaké, aby je popsal, jak je v práci s dětmi uplatňuje, tak se již dostáváme na tenčí led. Já si na těch rusácích vážím toho, že to měli hodně přesně propracované a mohli podle toho učit i ne tak kvalitní a tvořiví pedagogové. A i bez portfolií a standardů. Měli se prostě možnost držet materiálu, který byl jednoduchý, ale velmi prakticky využitelný a srozumitelný.
Pokud se Vám podaří vytvořit takovéto materiály, ani portfolia by nemusela být cestou chaosu ve vědomostech i dovednostech a kompetencích a hlavně cestou ke vzpupnosti žáků a dezorintaci učitelů.
Ono v předmětu výuky na nástroj či hudební nauce je asi v něčem snažší vědět, co má žák dělat s danou dovedností a znalostí - prostě když se učí na klavír, tak je potřeba, aby dokázal v 1. roce zahrát z not nějak náročnou skladbu, zaimprovizovat, doprovodit to a to, atd. až do 2. cyklu. Provázaně - může začít ve vyšším ročníku chodit do komorního souboru; když mu je 15, vytvořit nějakou skupinu, nebo hrát babičce pro radost. A veden k tomu bývá - zahraje na přehrávce, přijde většinou celá rodina až do kolikátého kolena, ale také se učí , co je jeho povinnost a že hudba je krásná , ale i dřina.
Ten smysl pro povinnost, práci s tím , co se nezdařilo tak dobře, smysl pro úctu a kázeň, aby se děti naučily, jak se něčemu naučit, to mi v novém systému reforem, např. práce s portfolii chybí hlavně. Na tom se asi shodneme. Portfolia sama za to nemůžou. Chyba je asi v tom, že práce s touto metodou není dobře, stručně a jasně popsána, že ŠVP jsou příliš přeplněny...A pokud se dále bude zařazovat jen a pouze důraz chválení žáka (což je velmi důležité, ale nejen samo) s mraky cizích termínů a rozsáhlých méněobsažných dokumentů, je ta reforma už předem odsouzena k neúspěchu, včetně standardu.

P.S. Ještě k tomu císařpánovi - pokud jdeme kriticky do pramenů a podíváme se na vzdělanost lidí před první republikou, plošně jsme měli hodně lidí s triviálním vzděláním, ale u těch, co měli střední školu nebo i akademii si dovoluji napsat, že měli vzdělání včetně propojených mezioborových vědomostí mnohem vyšší a kvalitnější než je tomu dnes u dnešních absolventů - jinak by asi tehdy nevznikla všechna ta nádherná díla a práce (A. Dvořák, K. Čapek, T. G. Masaryk, krása výtvarných výtvorů Národního divadla, založení Akademie věd...), myslím , že Váš názor v této věci nemohu sdílet. To spíš dnešní trendy se mají tak, že lidé, ač znalí různých souvislostí jsou omezení a pasivní konzumenti...s EU reformním vzděláním se v Bruselu dívali na Rusalku Dvořáka, která tam byla za šlapku ve vykřičeném domě a strašně se jim to líbilo; když jim český zpravodaj rozhlasu sděloval, že to mělo být trochu hodně o něčem jiném, tak krčili rameny. Prostě dobrý, a to stačí...nikdo nepochopil, ale hlavně, že mají souvislosti...


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Toto téma je zamknuté. Nemůžete posílat nové příspěvky ani odpovídat na starší.  [ Příspěvků: 11 ]  Přejít na stránku 1, 2  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
OPVK Provoz diskusního fóra Standard kvality profese učitele technicky zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání jako součást Metodického portálu RVP.cz.

Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz